
Síla Z Rodu
VNITŘNÍ DÍTĚ v nás
Vnitřní dítě neboli archetyp dítěte je pojem, který vyšel z psychoterapie.
Vnitřní dítě je dětskou složkou naší osobnosti, která v sobě nese ZÁKLAD naší psychiky. Nese v sobě vše, co nás rodiče učili a i to, co jsme se učili od nich v rámci jejich vztahu mezi sebou, tedy mužsko-ženské dynamiky.
Vnitřní dítě musí být první, s kým se musíme spojit, pokud opravdu upřímně žádáme životní změnu!
Od našeho dětství, tedy přímo od prenatálu, se kódujeme pro náš dospělý život a tím i automaticky přebíráme všechny zvyky, nastavení a přesvědčení plynoucí z rodů.
To, jaké máme v dospělosti vztahy jak k sobě, tak i k okolnímu světu, přesně odráží původní podprahové nastavení vytvořené z našich vývojových let, kdy vznikal i náš emoční reakční autopilot.
(Naučený způsob prožívání emocí kompletně ovlivňuje náš psychický stav i fyzické zdraví. Emoce v těle spouští reakční systém, který ovlivňuje i určité tělesné funkce.)
Všechna zranění a nenaplněné potřeby z dětských let našeho vývoje zásadně ovlivňují to, jak umíme prožívat lásku a hojnost ve všech směrech.
Pokud se nám v dětství nedostával dostatek péče a pozornosti, kterou potřebujeme pro náš vývoj, nedokážeme dětské vývojové fáze naplnit tak, abychom emočně a psychicky plně vyzráli bez traumat, bloků, škodlivých návyků a chybných přesvědčení o nás a okolním světě, které nám často blokují vývoj všech vztahů, které prožíváme (partnerské, rodinné, pracovní, obchodní, právní...).
Úkolem těchto našich dětských vývojových fází je doplnit si všechny potřeby, které v dětství nebyly nasyceny : LÁSKA, OCENĚNÍ, BEZPEČÍ, STAROSTLIVOST, SVOBODA JEDNÁNÍ a vědomě či podvědomě to vyžadujeme od našich partnerů, ale i od autorit, které nám odrážejí naše vnitřní autority – přijaté VZORY.
Dokud naše vnitřní dítě přehlížíme, nedovoluje nám plné vyzrání dvou hlavních složek osobnosti, a to vnitřního muže a ženy, kteří zajišťují celkovou psychickou rovnováhu a stabilitu člověka a jeho života.

.png)
Dokud nepřijmeme a nedoléčíme složky osobnosti našeho zraněného vnitřního dítěte, nedosytíme potřeby, které nebyly naplněny, budou stále přebírat otěže nad rozhodováním o vývoji našeho života, a to jak v záležitostech hmotného zajištění, vztahů, tak i duchovního růstu.
Budeme se rozhodovat na základě strachů a předsudků, zrcadlit si do našich partnerů stará zranění, blokovat hojnost a vědomě i podvědomě budeme nezdravě vzhlížet k potenciálním autoritám a vzorům, kterým budeme ODEVZDÁVAT SVOU MOC anebo naopak budeme chtít vládnout, protože se nad ostatními nadřazujeme a pohrdáme jimi. Ve výsledku to pořád bude odraz nepřijatého vztahu mezi naším VNITŘNÍM DÍTĚTEM, MATKOU a OTCEM a odmítání převzetí ZODPOVĚDNOSTI za náš život (role oběti)!
AUTORITAMI V NAŠICH ŽIVOTECH jsou např.:
STÁT = BEZPEČÍ, PROSTOR KE SVOBODNÉMU SEBEVYJÁDŘENÍ
ZAMĚSTNAVATEL = FINANCE, OCENĚNÍ, PROSTOR KE SVOBODNÉMU SEBEVYJÁDŘENÍ
DOKTOR = ZODPOVĚDNOST ZA NAŠE ZDRAVÍ
PARTNER/PARTNERKA = PÉČE, ENERGIE, LÁSKA, OCENĚNÍ, PŘIJETÍ
Jak pracovat s vnitřním dítětem a postupně nechávat dozrát jednotlivé dětské složky osobnosti tak, abychom již byli plně vědomými v našem těle?
Rovnou uvádím, že neexistuje žádný přesný návod, který se dá aplikovat na každého jedince!
Každý jsme jedinečný a máme za sebou jedinečný příběh duše.
Existují však postupy, které jsou praxí ověřené a můžeme se od nich INSPIROVAT na cestě k vědomému posunu ke VNITŘNÍ SVOBODĚ a transformaci našeho života.
RODINU SI VYBÍRÁME
NIC NENÍ NÁHODA! Ani rody, do kterých se rodíme, viz DUŠE A RODY.
Toto je prvotní uvědomění, které nám pomůže odpustit a vzít zodpovědnost za náš život!
UZNÁNÍ ZRANĚNÍ
ZÁKLADEM je si přiznat své zranění! To je ovšem někdy již obtížné, protože na něco si pamatujeme, ale spoustu zážitků, které nebyly v rovnováze s námi samotnými, máme uložených pod mlhou podvědomí.
Život sám nás vede, abychom postupně daná témata znovu otevírali a čistili je, ale jelikož často nechápeme vyplouvající emoce a neumíme si je dát správně do kontextu s probíhajícími životními událostmi, přirozené léčení často blokujeme.
V naší společnosti ještě ani není takovým zvykem hledat kořen našich potíží právě v našich prvotních dětských zraněních a zbytečně se snažíme mentorovat vlastní mysl k zamlžení a potlačení vzteků, bolestí a strachů s příslibem vyřešení situace. Tímto se však opak stává pravdou a nadále si na stávající problém nabalujeme další, které ve výsledku původní zranění jen prohlubují.
PŘIJMOUT A VĚDOMĚ PROŽÍT (PROJEVIT) POTLAČENÉ EMOCE!
Bez vědomého uvolnění emocí (přes pláč, projevení vzteku, křik a vyřčení slov, která potřebujeme říct), nám od potíží nepomůže ani vědomé přijetí situace, ani pokusy o odpuštění.
Je nutné si připustit potlačené emoce a najít pro sebe vhodný způsob, jak je uvolnit z emočního těla.
VĚDOMÝ DECH, CVIČENÍ, RŮZNÉ POHYBY, KTERÉ V TU DANOU CHVÍLI CÍTÍME, ŽE POTŘEBUJEME PROJEVIT A TAKÉ VYŘČENÍ SLOV, KTERÁ NÁM K TOMU PŘICHÁZEJÍ! Dělejme vědomě vše, co potřebujeme projevit!
ODPUŠTĚNÍ VŠEM A VŠEMU!
Nejdůležitější rozhodnutí a pro někoho nejtěžší úkol. Neexistuje způsob ani technika, která to za nás učiní, aniž bychom to z hloubky srdce opravdu nechtěli.
Někdy to chce více času a někdy méně. Záleží na tom, jak velký prohřešek cítíme, že byl udělán. Pořád však o tom rozhodujeme my a jenom my sami. Co nám může pomoci na cestě odpuštění je si přiznat, že ke všemu, co se nám v životě stalo, jsme dali svolení jako duše při výběru rodů a dáváme ho neustále i přes naše hlubinná nastavení, které v sobě v průběhu života neseme. Vše, co se dělo a děje, je vždy pro naše nejvyšší dobro a rovnováhu naší duševní cesty zde na Zemi.
Co momentálně cítíš?...Strach, vztek, smutek....nebo NIC? Vše, co je potlačené, se vždy snaží projevit přes životní konstelace dějů, které si naše duše vytváří (vztahy, ne-moci...).
Dle psychologů existuje šest základních lidských emocí a to jsou: strach a vztek (ty jsou v amygdale 250 milionů let a proto jsou nejurputnější), radost, smutek, údiv a odpor. V dětství jsme museli spoustu emocí potlačovat, protože jsme byli vedeni k tomu, že nejsou společensky přijatelné a nebo jsme naopak některé pociťovali tak často, až se z nich stal hluboký emoční prožitkový zvyk, který se autopilotně spouští v dále probíhajícím životě v situacích, které se původním stavům podobají. Můžou to být panické ataky, traumata, patické afekty, ale také emoční stavy, které zprvu nevypadají jako důležitý identifikátor hlubinného problému. Základem prvotní samoléčby je si začít dovolovat prožívat své emoce a postupně je uvolňovat z těla a mysli.
1) PŘIJMUTÍ – DOVOLIT SI VĚDOMÝ PROŽITEK EMOCÍ, PROJEV POTLAČENÝCH NEBO NEVYŘČENÝCH SLOV.
Učiň rozhodnutí, že se spojuješ se svojí raněnou dětskou částí. Přijmi hned první vzpomínku na konkrétní situaci, která k tobě přijde. Uvědom si, co cítíš a kompletně všechny emoce a pocity přijmi a nech je, ať prostoupí celým tvým tělem. V těchto situacích jsou častá „nevyřčená“ slova, VYSLOV JE! Vše řekni dané osobě, které se to týká (MATKA, OTEC, PRARODIČE, JINÁ AUTORITA, BŮH...). TIP a pomůcka: Pokud v sobě nesete hodně nevyřčených slov a situace mezi vámi je velmi závažná, opravdu pomáhá dané osobě napsat dopis. Není podstatné, zda jej pošlete nebo ne, podstatné je, že daná slova a myšlenky (vše je energie) propustíte ze svého pole a tím uvolníte celou situaci. Všichni jste spolu propojeni a konstelačně to má stejný vliv, jako kdyby si to ta daná osoba přečetla nebo vyslechla. VŽDY SE V REALITĚ ZMĚNÍ VÁŠ VZTAH. Jak se říká: POHNE SE DOPŘEDU.
Dech je nejpřirozenějším a nejúčinnějším nástrojem k rozvolňování a rozhýbaní všech TOKŮ v těle!
DECH – vědomě dýchám a nechávám si emoci procítit celým tělem nebo místem, kde cítím blok (činím tak dlouho, dokud neucítím, že samovolně odchází).
Můžu si při tom pomoci slovy, např.
PŘIJÍMÁM SVŮJ STRACH
PŘIJÍMÁM SVOJI BOLEST
PŘIJÍMÁM SVŮJ VZTEK
2) PROPUŠTĚNÍ - DOVOLIT SI ODEVZDÁNÍ!
Pro někoho to může být nepochopitelné a pragmatický mozek mu bude klást pochybnosti. Zkusme však na chvilku uvěřit, že kolem nás je prostor, který je připraven nám pomoci s našimi těžkostmi a že na vše nemusíme být sami, ba naopak! Pojďme na chvilku důvěřovat v „život“ a odevzdejme mu všechny své strachy, bolesti a vzteky.
S nádechem a výdechem si můžeme pomoci slovy:
ODEVZDÁVÁM VŠECHNY SVÉ STRACHY, BOLESTI A VZTEKY „BOHU, ZEMI, VESMÍRU“! (či jinak pro vás uchopitelnému pojmenování prostoru či vědomí, který považujete za „TO NĚCO“ většího a moudřejšího, než jsme my sami.)
JSEM V BEZPEČÍ
Dokud nebudou uvolněné emoce, další postup není funkční.
3) RADIKÁLNÍ ODPUŠTĚNÍ - ODPUSTIT VŠEM A VŠEMU!
Aby odpuštění fungovalo, je nutné uvolnit – prožitkem propouštět emoce a přijmout prožívanou situaci už bez zlob a ublížení!
Odpustit můžeme nahlas i potichu. Doplňte si do odpuštění to, co potřebujete odpustit.
ODPOUŠTÍM SVÝM RODIČŮM (tomu, kdo je zastupoval): ŽE MĚ NEOCHRÁNILI PŘED NEBEZPEČÍM; ŽE MĚ NEPŘIJALI TAKOVÉHO, JAKÝ JSEM; ŽE MĚ NEOCENILI A ŽE SE VĚDOMĚ ČI PODVĚDOMĚ SNAŽILI POTLAČIT MOJI INDIVIDUALITU A MÉ SCHOPNOSTI; ...
PŘIJÍMÁM SE TAKOVÝ, JAKÝ JSEM. PŘIJÍMÁM LÁSKU!
4) PROPUŠTĚNÍ RODIČŮ ZE SVÝCH PŘEDSTAV O NICH! PŘIJMUTÍ TAKOVÝCH, JACÍ JSOU!
Tohle je velmi osvobozující uvědomění a rozhodnutí. Často děláme stejnou chybu, jako naši rodiče – NEPŘIJÍMÁME JE TAKOVÉ, JACÍ JSOU! Jenže MY JSME do určité úrovně osobnosti zároveň JIMI a to vše na základě karmického výběru, takže koho vlastně nepřijímáme? Všechny představy o nich, že by měli naplňovat náš „vysněný“ VZOR, jsou klamavé a uvádí nás do zklamání a bolesti. Rodiče jsme si vybrali přesně takové, které jsme potřebovali, abychom mohli dále rozvíjet svoji duši zde na Zemi, viz DUŠE A RODY. DUŠE A RODY.
PROPOUŠTÍM VÁS ZE SVÝCH PŘEDSTAV A PŘIJÍMÁM A MILUJI VÁS TAKOVÉ, JACÍ JSTE!
PŘIJÍMÁM LÁSKU, DÁVÁM LÁSKU!
5) ODEVZDÁNÍ ZODPOVĚDNOSTI ZA JEJICH ŽIVOT!
Každá duše má jako jeden z úkolů posunout svůj rod nebo rody v konkrétních tématech. Ta témata se často týkají toho, v čem jsou dané rody nejvíce zatížené, nebo co je limituje v jejich vývoji. Při terapiích se pokaždé ukáže VINA DÍTĚTE, které se nepovažuje za DOBRÉ, protože tatínka i maminku nedokázalo svojí přítomností učinit šťastnými. Často v sobě neseme hluboké podvědomé přesvědčení, že jsme ZODPOVĚDNÍ ZA ŠTĚSTÍ ČI NEŠTĚSTÍ NAŠICH RODIČŮ. Je nutné si uvědomit, že nikdo nemá právo nést zodpovědnost za cestu duše jiného člověka (není tím myšlena výchovná zodpovědnost za naše děti do 18 let věku, nebo jiná zodpovědnost za osobu, která se sama o sebe nedokáže postarat). Existují „smlouvy“ neboli domluvy duší, které máme i s dušemi našich rodičů, že nejlépe pomůžeme jim i sobě, když budeme v největší upřímnosti sami sebou! Tzn. že pokud budeme s něčím nesouhlasit, máme to projevit ve všech formách. To je to, co potřebují ke svému posunu, a to je to, co jim máme dát my, jako jejich potomci. Pokud budeme ve strachu o sebe nebo o jejich city nadále potlačovat své upřímné reakce, nesplníme tím náš úkol vůči nim a zabráníme svému i jejich růstu. Takovéto toxické pouto zapříčiňuje, že přebíráme problémy a zkušenosti, které nejsou naše! Sebe tím brzdíme a nejsme schopni se v životě dopracovat k našemu potenciálu a naše rodiče ochuzujeme o jejich vlastní cestu. Pokud v tom setrváme, předáváme ještě o to ještě větší úkol (nálož) další generaci!
ODEVZDÁVÁM ZODPOVĚDNOST ZA VÁŠ ŽIVOT, ODEVZDÁVÁM, CO MI NEPATŘÍ A BERU SI SVOJI SÍLU ZPĚT.
PŘIJÍMÁM LÁSKU, DÁVÁM LÁSKU!
6) ZNOVU ODPUŠTĚNÍ SÁM SOBĚ!
ODPOUŠTÍM SI, ŽE JSEM ŽIL S TĚMITO PŘESVĚDČENÍMI, ODPOUŠTÍM SI, JINAK JSEM TO NEUMĚL. ODPOUŠTÍM SI! VŠE SE DĚLO TAK, JAK NEJLÉPE MOHLO.
JSEM LÁSKA!
Dalším úkolem je chápat, že pokud nám v životě něco chybělo a chybí, jen my sami si to máme darovat bez toho, aniž bychom tvořili závislosti na sobě nebo na druhých. Všechny potřeby, které nebyly nasyceny, budou chtít dosytit. Nemusíme tedy zaprodávat vlastní duši a tělo – tedy bioenergii, aby nám někdo sloužil jako ZDROJ a tvořit další karmu, ale začít si vše, co potřebuji, doplňovat sám!
Pomocná tabulka k lepší orientaci v našich hlubinných programech a přesvědčeních.
.png)
Náprava:
.png)
Regresně-konstelační terapie je metoda, pomocí které se spojíme s Vaším vnitřním dítětem a společně projdeme jeho zraněními, přijmeme je a uvolníme z nich nepřijaté emoce, odpustíme dané situaci a přijmeme nové vzorce pro lepší život.
.png)